Méďa a kra

Byl jednou jeden méďa, svou ledovou kru miloval. Jmenoval se Béďa a na té kře surfoval. Kdyby méďa věděl, že jeho kra mizí v oceáně, tak klidně by neseděl a přemýšlel by o záchraně. Vysmátý méďa Béďa v blaženosti se utápěl, však běda, běda, led se pod ním potápěl. Kdyby méďa věděl, že jeho kra mizí v oceáně, tak klidně by neseděl a přemýšlel by o záchraně. I zabublalo se po jeho kře, méďa po krk ve vodě. Tlapkou si své čelo tře, má dávat vinu náhodě? Kdyby méďa věděl, že jeho kra mizí v oceáně, tak klidně by neseděl a přemýšlel by o záchraně. Zmítán ve vodním víru, zdrcen realitou, méďa ztrácí sílu a padá za svou krou. Kdyby méďa věděl, že jeho kra mizí v oceáně, tak klidně by neseděl a přemýšlel by o záchraně.