Bůh je má větší
V sobotu večer prázdná je kolej.
Kdo by tu trčel? Jenom snad blbej.
Venku se stmívá, velká je Praha,
samota zpívá, mládí se zdráhá.
Co dělat venku, když měsíc svítí?
Nechci pít sklenku marného žití!
Rád bych byl s těmi, co rád já moc mám…
Jsou tu jen stěny, z lidí já sám.
Co já teď tady, samotný pako?
Praha má vnady, no a co jako?
Bůh je má větší, na dosah ruky,
tak proč tu ječím - fňuky, fňuk, fňuky?
S Bohem je blaze, i když jsem v Praze,
jsem do Něj blázen, žiju s ním snáze.
Praha je velká, Bůh je však větší!
Skončila znělka mých smutných křečí.